Svatební příběh

Tento příběh jsem slyšel na přednášce od Jeho Svatosti Bhakti Vidya Púrny Mahárádže. Je to příběh z Mahábháraty, který není příliš známý, a proto bych ho chtěl písemně převyprávět. Jelikož těch lekcí od Mahárádže poslouchám spousty, tak už nevím, kde to bylo. Ani Mahárádž si na některá jména nevzpomněl, a tudíž je neznám ani já. Ale i tak je to velmi pěkný příběh.

Ghatótkača

Jednou lesem procházel princ, který patřil do Krišnovy dynastie. Když se takto toulal lesem, narazil na obydlí Ghatótkači. Ghatótkača byl mocný syn Bhímy, který ho zplodil s rákšasí jménem Hidimbí. Protože byl rákšasa a syn Bhímy, byl velmi mocný a silný. Ovládal mystické síly a jeho tělo bylo ohromné (viz popisy v Mahábháratě). Když zahlédl prince v okolí svého obydlí, okamžitě se s ním pustil do souboje. Ale princ byl také velmi mocný a udatný, protože to byl Krišnův příbuzný. Bitva byla dlouhá a náročná. Po nějaké době se Ghatótkača zamyslel nad tím, proč nemůže porazit obyčejného člověka. Nakonec se od prince dozvěděl, jaký je jeho původ. Protože zjistili, že jsou vlastně příbuzní, tak se usmířili a dali se do přátelského hovoru. Princ se svěřil, že by si chtěl vzít jednu dívku z Balarámovy strany, ale Balarám již dohodl svatbu s princem z rodiny Durjódhany. Ghatótkača, který byl jako rákšasa expert na rákšasa svatby, kdy je nevěsta násilím unesena, nabídl princi svou pomoc. Řekl mu, že pro něj princeznu unese a poté se mohou vzít. Princ tedy Ghatótkačovi řekl, že princeznu najde ve Dvárace, sídle Pána Krišny, a také mu popsal,  v jakém paláci ji najde a jak vypadá. Poté, co Ghatótkača obdržel tyto informace, se ihned vydal na cestu. Když dorazil k branám Dváraky, vstoupil do města. U vstupu ho oslovil starý muž ležící na zemi a ptal se ho, co zde pohledává. Ghatótkača jako velký rákšasa nebral vůbec v potaz jeho dotaz a jen  tak pro sebe si řekl: „Co po mně tento děda chce?“ Děda mu však řekl, že na vše, co se děje ve Dvárace, je potřeba jeho  svolení. Ghatótkača se však jen ohlédl a pokračoval ve své cestě. Když dorazil k paláci, kde bydlela princezna, vstoupil dovnitř a začal ji hledat. Když ji našel v posteli, jak spí, zaradoval se a chystal se vyrazit zpět i s princeznou. Když se však podíval vedle, tak tam byla stejná postel a stejná princezna. Vedle další a další, a takto jich tam byly stovky. Ghatótkača se zamyslel: „I přesto, že ovládám všechny mystické schopnosti, tak je zde někdo, kdo mě dokáže oklamat.“ Došel k závěru, že ten děda u brány s tím bude mít asi něco společného. Vrátil se tedy za ním zpět a zeptal se dědy, co je zač. Děda byl samozřejmě Nejvyšší Pán, Krišna. Ptal se Ghatótkači, jaké je jeho poslání zde ve Dvárace, a on Mu vylíčil celý příběh. Krišna se nikdy nechtěl spojovat s rodinou Durjódhany. Proto také v případě své sestry, která si měla Durjódhanu vzít za muže, zařídil její únos a svatbu s Ardžunou. Krišna tedy souhlasil se svatbou prince a princezny, ale chtěl ještě trochu potrápit Durjódhanu a jeho družinu, a tak vymyslel plán. Ghatótkača odvedl princeznu za princem a vrátil se zpět do Dváraky, kde na doporučení Krišny na sebe vzal podobu princezny a vyčkával na příjezd Durjódhany a jeho družiny.

Dváraka

Když se Durjódhanova družina přiblížila k moři, přes které měli cestovat do Dváraky, narazila na velké tržiště plné překrásných věcí. I přesto, že všichni pocházeli z velice bohaté kšatrijské rodiny, kdy na sobě na svatební obřad měli ty nejlepší věci, které měli, tak byli ohromeni krásou věcí na tržišti. Když k nim přistoupil trhovec, tak se ho zeptali, proč tu to tržiště stojí. Trhovec jim řekl, že to je součástí svatebního obřadu, kdy si zde mohou zdarma vybrat, co budou chtít. Každá rodina se na svatbu snažila udělat vždy něco výjimečného, aby se o té svatbě ještě dlouho mluvilo. Durjódhana se tedy zeptal, co za to mají zaplatit. Trhovec mu odpověděl: „To vše, co zde vidíš, králi, je zdarma. Jediná podmínka je ta, že pokud si zde vybereš například boty, tak tu musíš nechat ty své.“ To se samozřejmě všem líbilo, a tak si na tržišti vybrali nové šaty, šperky, zbraně a vše, co se jim líbilo, a nechali tam své staré věci. Když dorazili do Dváraky, bylo o ně postaráno, každý dostal svůj dům a po odpočinku byla naplánovaná hostina. Poté, co se ubytovali, chtěli se jít projít po Dvárace. Když však vyšli ze svých pokojů a nazuli si své nové boty, tak se na nějakou dobu proměnili v žáby. Řekli si pro sebe, že to není úplně normální, ale v očekávání velké svatby tomu nepřikládali velký důraz. Když přišel čas hostiny, tak se všichni, včetně princezny, kterou byl Ghatótkača, usadili u stolu a začala hostina. Ghatótkača jedl tak, jako by jedla princezna, velmi skromně a ostýchavě. Po začátku hostiny se ale opět stalo něco nečekaného. Všem účastníkům Durjódhanovy družiny najednou zmizely veškeré šaty z jejich těl. Desítky kšatrijů pobíhali nazí po místnosti, někteří se snažili schovat pod stůl, jiní strhávali závěsy, aby zakryli svá nahá těla. Nakonec opustili místo a šli do svých paláců, aby se oblékli.  Ghatótkača, který jedl poskromnu, měl však velký hlad. Jako rákšasa a syn velkého jedlíka Bhímy se tedy vydal do kuchyně, kde zůstalo skoro veškeré jídlo z hostiny. Vzal na sebe svou původní podobu a začal do sebe vdechovat všechny ty obrovské hrnce plné jídla a poté je zase vydechovat prázdné ven. Po kuchyni létala vzduchem spousta těžkého a velkého nádobí a ozývaly se obrovské rány.  Všichni si začali myslet, že je snad napadli démoni, a tak se vydali rychle do kuchyně. Když tam vrazili, uviděli v rohu jemnou princeznu se zakrytou tváří, jak tam stojí plná studu. V kuchyni byl ohromný nepořádek, ale nikdo si to nedokázal vysvětlit. Všichni se tedy vydali do svých paláců, aby se připravili na svatbu, která měla být následující den.

Když  byli všichni hosté usazení a vše bylo připravené, vstoupila do místnosti zahalená princezna za příznivých zvuků ululu a lastur. Poté, co obešla svého nastávajícího manžela, princ pomalu začal odkrývat závoj.  Tento moment byl většinou prvním shledáním novomanželů. V případě kšatrijů se mohli vidět už dříve, třeba na svajamvaře. Ale i když už se viděli, tak je nevěsta velmi pěkně ozdobená a manžel je z její krásy dojatý. Když však princ pomalu odkrýval závoj, viděl ohromné štětiny, které měly rezavou barvu, a v jeho obličeji byl ohromný výraz údivu. Když závoj sundal, stála tam krásná princezna. Lidé, kteří viděli princův výraz, říkali: „ Ó, ta musí být krásná. Tento princ je tak romantický a citlivý. Je z její krásy úplně dojatý.“ Poté, co se posadili a byly jim svázány ruce, Ghatótkača princi zmáčkl ruku takovou silou, že mu vytryskly z očí slzy. Lidé opět volali: „Ó, to je tak citlivý princ. Podívejte se, jak je dojatý.“ To už začalo být Durjódhanovi i Balarámovi cosi podezřelé. Viděli již stovky svateb, ale tato byla nějaká divná. Když přišel na řadu obřad, kdy žena pokládá svou nohu na kámen, tak princ začal pomalu zvedat její sárí a viděl ohromnou tlapu, pokrytou velkými rudými chlupy. Durjódhana již vykřikl: „Zde se děje něco divného! Ta princezna není normální.“ Princ také vykřikl: „ Tuto dívku, ať je to kdokoliv, si nevezmu!“ Celá družina krále Durjódhany opustila Dváraku. Pán Balarám byl velmi rozzlobený, protože takovou ostudu jejich dynastie ještě nikdy nezažila. Ve své zlosti hledal viníka a poté Ho napadlo se zeptat Krišny. Když se na Něj otočil, tak Krišna jen s úsměvem seděl na trůně a Balarámovi bylo jasné, že v tom má prsty On. Poté, co Mu Krišna vše vysvětlil, se Balarám uklidnil. Princ s princeznou poté přijeli do Dváraky a měli řádnou svatbu.

Na tomto příběhu je jedna velmi důležitá věc. Ghatótkača nebyl schopný svou mystickou silou oklamat Balaráma, Nejvyšší Osobnost Božství. Tudíž síla, kterou Ghatótkača disponoval, byla Krišnova osobní májá, která je schopná zahalit i Pána Balaráma. Stejně tak to udělal Krišna v Brahma-vimóhana-líle, kdy ani Balarám celý rok netušil, že pasáčci a telátka jsou všichni expanze Višnua.

 

V tomto období svateb je potřeba dbát: DÁVEJTE POZOR, KOHO SI BERETE!

AboutNitai Navadvipačandra dás

Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna Hare Krišna